Jak jste si možná všimli, tak už dlouho nepřibyla žádná zpráva o aktivitách brněnského 420teamu. Asi to bylo tím, že jsem se válel u moře a ždibal lahodné portugalské a posléze holandské sýry, ale možná i tím, že bohužel nebylo nic, čím bychom se mohli pochlubit.
Tyto prázdniny nás čekala série 2 českých závodů a plánovaný vrchol sezóny – ME v Portugalsku. Nicméně štěstí nám příliš nepřálo, a tak jsme 2 nejdůležitější závody sezóny (ME a MČR) absolvovali zcela neplánovaně bez trenéra, což se velice nepěkně odrazilo v našich výsledcích, pro které bohužel (v případě ME) nebyla ani absence trenéra relevantní výmluvou. Kladnou stránkou věci byla obrovská zkušenost jízdy v proudech se zkušenými soupeři a odhalení mnoha chyb, již bychom si jinak téměř jistě nevšimli. Vzhledem k povaze našich nedostatků jsme se rozhodli věnovat více času tréninku, který bude intenzívní a velice systematický. Takový trénink by nás měl připravit nejen na MS 2012, ale také na přestup na lodní třídu 470, který by měl být prvním krůčkem jachetního oddílu Lodních sportů Brno k vrcholovému jachtingu a inspirací a motivací pro začínající jachtaře. Pokud však chceme skutečně okusit svět olympijských tříd je plánovaný trénink zcela zásadní nutností.
… a teď z té lepší stránky, v Portugalsku nás čekaly teploty přes 30°C, jasné nebe a rajské zahrady plné šťavnatého ovoce. První týden jsme zahájili tréninkem pod vedením Petra Fialy, který hravě překonal naše očekávání. Zaměřili jsme se především na trim lodí a jízdu ve vlnách. Podmínky byly téměř ideální, kolem 13.00 začala naskakovat odpolední bríza sílící až na 8 m/s, doprovázená proudem 20-30 m/min. Příliv v Taviře je také značný, asi 4m, a tak byly manévry při příjezdu/výjezdu z klubu opravdovou podívanou. Pochopitelně jsme se věnovali také relaxaci(koupačka v moři, návštěva nejzápadnějšího mysu) a místním delikatesám (sýry, uzeniny, víno, ryby, a – především ovoce všecho druhu přímo ze stromu). Závod samotný bohužel přinesl silné rozčarování. Nedostatek větru, chybující komise a absence kouče rozhodně nepatří mezi věci, na které by se závodníci těšili. První rozjížďka, kde jsme se během půl stoupačky propadli z 15. na poslední místo, byla varováním, že závod zřejmě neproběhne zcela dle našich představ a pak šlo vše už jen od 10 k 5ti. Žádná z 3 českých posádek se nedostala do zlaté skupiny a my si po jednom předčasném startu a podcenění soupeře v poslední rozjížďce odvezli domů nezáviděníhodné poslední místo. Naštěstí jsme si však odvezli i několik návrhů na spolupráci se zahraničními teamy (TUR,..) a především možnost pořádat Coaches clinic 2012(či později) pod vedením světoznámé trenérské legendy Jimma Saltonstalla!
..jo a taky pěkných pár litrů portského
Šimon
Přílohy a odkazy:
