Nechranický skluz
Po náročné zimní přípravě zahrnující jak individuální, tak kolektivní přípravu (namátkou třeba snídaně u Buchty nebo soustředění na horách za účasti zástupce z Bohnic) někdy v dubnu 2023 začala sezóna. Zatímco pro lyžování byl přelom března a dubna příliš teplý, tak s odjezdem na první pohár Nechranický skluz 15.-16.4. se zima vrátila. A protože ti starší jsou rozmazlení, zato mladí nic nevydrží (proč, to všichni vědí, ale netřeba to stále zdůrazňovat), tak se v tomto poháru na start nakonec dostavilo jen 10 lodí, z toho z Brna jen dva zástupci Buchtova rejdařství. Na druhou stranu, o co míň jich bylo, o to lépe jeli. Ve slabých větrech Buchta s Mišákem skončili třetí, Sarah s Eliškou byly páté.
Spring Cup
Další velký pohár, Spring Cup, tentokrát 29.4. – 1.5. na Nových Mlýnech. První dva dny aprílové počasí a slabý vítr. Silnější vítr konal pouze v bouřce, do které nás rozhodčí naštěstí nevyhnali, a to i přes četné Maposovy intervence. Takže jsme si za skvělé jarní přeháňky vyslechli vzdálené hřmění a spolu s firebalisty, se kterými se často nepotkáváme, jsme docela slušně probrali teorii.
S koncem dubna skončilo aprílové počasí a první máj byl luxusní. Modrá obloha, vítr 6-10m/s a 5 rozjížděk za sebou. Teplota ve stínu a v závětří klidně 20C, na vodě, která měla tak 8 stupňů a ve větru pocitová teplota mohla být něco mezi 10 a 15 stupni, což platilo pro ty, kteří se zbaběle oblíkli a nespadli do vody. Ale když někdo musí jet v kraťasech a bez neoprénu a ještě si stihne před bójkou zaplavat, tak se teplota blížila bodu mrazu. Ale svezení to bylo excelentní!
Ne vše nápory větru vydrželo a narozdíl od Krejči, který na břehu nakonec rozmrzl, Buchtův stěžeň odešel do věčných lovišť jako naprosto neopravitelný, takže kluci zvládli dokončit jen 2 rozjížďky. A výsledky? Z Brna se dostavilo 5 stabilních posádek: Bert s Vojtou 5. místo, Krejča s Karolínou 8., Sarah s Eliškou 10., Buchta s Mišákem 11. a Saša s Domčou, které po první květnové rozjížďce usoudily, že netřeba se nechat vláčet studenou vodou, skončily na místě 12. Kromě těchto pěti se zúčastnili ještě hosté – Anička Justová s Petrem Tupým si odskočili z 29er a skončili na skvělém 2. místě, s Radkem Nalevajkem jel Patrik Škvařil – 5. místo a s Milošem Buřilem zástupce Vareistů Honza Daněk na 7. místě. Celkem jsme měli zástupce na 8 lodích ze 13.
Memoriál Miloše Alexy
Týden po Nových Mlýnech jsme se 6.5. sešli v Brně na Memoriálu Miloše Alexy, pro RS500 krajský přebor. Šest posádek z LS Brno doplnily Nikola a Aneta Lickovy. Po bezvětrné sobotě završené křtinami tří pětistovek a jedné osmistovky (vše Buchtovo rejdařství) následovala málovětrná neděle. O co méně větru bylo, o to roztodivnější směry se vyskytovaly, ale převládalo něco, o čem se při troše dobré vůle dalo říci, že to byl SV. Síla místy dostala Anetu na hrazdu, takže v extrému musely foukat i 4m/s. Závod ke svému velkému překvapení vyhrál Krejča, tentokrát s Jiťou Blahoňovskou, následován Buchtou s Mišákem a z 49eru si odskočivším Lukášem Dadákem s Eliškou. Čtvrté Nikola s Anetou, pátí Bert s Vojtou, šestá Saša, tentokrát s Vandou Navrátilovou. Sedmým místem zakončily tento závod Julča s Agnes, které tento rok ještě pětistovku střídají s Fevou. Recept na vítězství v tomto závodě získáte po doplnění výroku Rudy P.: „Forma není důležitá, daleko důležitější je bejt pořád …“.
Květáková regata
A sezóna letí kupředu jako splašená herka. Takže dva týdny po Milošově memoriálu je tu Květáková regata – pohár na Velkém Dářku. Foukalo akorát, Dářkováky byly, jen ta naše účast nebyla nijak vysoká. Celkem 4 lodě z celkových 14. Na sedmém místě Buchta s Mišákem, desátá Sarah s Elis, jedenáctí Krejča a Kajkou a čtrnáctí skončili Bert, tentokrát bez Vojty (raději nic:), zato s tátou Pavlem. Pavlův neoprén byl určitě naprosto skvěle zvolen pro ponor k Titanicu, pohyb na lodi však příliš neumožňoval. Při troše dobré vůle a s delším šnorchlem se s ním dalo Dářko po dně přejít, nicméně tato disciplína bohužel nebyla ve vypsání. Sobotní večer zpestřil Kuba Nejezchleba, který přijel v roli trenéra Fev. Jeho pokladovka, kde pokladem byla propustka z ranní rozcvičky spolehlivě zabavila všechny Feváky, včetně těch z jiných klubů a to na několik hodin. Ve svém hledání byli tak urputní, že Kuba asi po hodině hledání skutečně propustku (poklad) vyrobil a vymyslel jí úkryt.
MČR Cena Šumavy
A za další dva týdny 3.-4.6. MČR Cena Šumavy na Lipně. Lipno nebylo žádné pořádné Lipno – nepršelo, bylo sluníčko a teplo. V sobotu foukalo pěkně (4 rozjížďky), v neděli to vystačilo na dvě. skvělá účast – 26 lodí, z toho jedna italská a jedna estonská. A zástupci LS hned na osmi lodích. Na prvním místě Lukáš Dadák s Klárou Houškovou, 3. Kuba s Honzou Daňkem, 7. Bert s Vojtou, 10. Sára s Elis, 14. Krejča Kajkou, 16. Buchta – Mišák, 24. Saša s Domčou a 25. Julča s Agnes.
Kromě mistrovského titulu pro Lukáše znamenaly výsledky ještě medaile v některých kategoriích – Sarah s Elis mistryně ČR v ženách a stříbro do 21 let, Vojta s Bertem brali zlato do 21 let!
Také společenská stránka tohoto závodu byla hodnotná. Pohled na posádku nadějných juniorů, kteří v se v neděli po ránu zalekli toho, že by měli řídit něco jiného než trojkolku, stál opravdu zato. Na vodu je doprovázeli trochu vohlí Wohnouti „Vracím se z Windy nad ránem, kvalitním drinkem omámen…“. Ale ke cti jim slouží, že na výsledcích se to neprojevilo, resp. v první rozjížďce, která se jela v točivém větru pod břehem to na výsledek působilo docela pozitivně. Slovy klasika (Jean Francois, Fb FRA): „Naviguer bien, navigue ivre“.
Bezdrevský vítr
A jedeme dál, další pohár Bezdrevský vítr 24.-25.6. Léto, Bezdrev, bezvětří, prostě pohoda. S vypětím sil se podařilo odjet dvě rozjížďky, slibně rozjetou třetí Karel zastavil cestou na první bójku. A to bylo v sobotu všechno a v neděli se ukázalo, že to bylo úplně všechno. Když už nic, vydařený večírek zakončený v neděli nad ránem točeným prosekem stál zato. Celkem na Bezdrev dorazilo 12 lodí, z toho 5 z YC LSB a s Milošem Buřilem se vydal trénovat na nadcházející MS Mapos z protějšího YCB. Třetí skončil Krejča s Kajkou, na sedmém až desátém místě se pak seřadili Buchta s Mišákem, Julča s Anežkou, Saša s Domčou a Sarah s Eliškou. Mapos v těsném závěsu na jedenáctém místě. Pohárový závod z toho tak sice nebyl, ale jako zájezd do jižních Čech moc dobrý.
MS Nechranice
Uprostřed sezóny v termínu 23.-28.7. po dlouhém napětí, zda mistrovství pro rok 2023 vůbec bude, se vydala lodní třída RS 500 na Nechranice v celkovém zastoupení o 8 zemích a 44 posádkách. Již v neděli se začalo practice racem za ideálních jachtařských podmínek v silném větru – ti, co se vypravili, tak se na břeh vraceli s hrdinskými historkami, však také foukalo v poryvech až 15m/s. Večer bylo mistrovství slavnostně zahájeno na hrázi Nechranické přehrady za západu slunka a s prossecem v ruce.
Po nedělním příslibu ideálních podmínek se však první závodní den nesl ve znamení čekání a pouze jedné odjeté rozjížďky, den druhý následně ve znaku deky a občasného deště. Společenská zábava byla ale o to pestřejší, od losování tomboly (a pro klubové barvy úspěšně!), přes “coctail and beer party” pod taktovkou holandských posádek, až po večerní posezení. Středa a čtvrtek přidaly dohromady 8 rozjížděk ve velmi rozličných podmínkách v podobě jak stálého a stabilního větru doprovázeného vysokými vlnami, tak slabého, nestálého větru a mnoha změn směru. Páteční poslední dva zářezy do celkového počtu 11 rozjížděk přišly v poledne v silném větru v provedení mnoha gennakrových skluzů.
V kategorii žen se na zlaté pozici blýskly naše Anička Justová s Klárkou Houškovou (YC CERE), na 19. místě Mapos se Štěpánem Veselým, 21. Buchta s Vojtou, 25. Patrik Škvařil opět s Radkem Nalevajkem, 35. Sarah s Elis.
Byly z toho mnohé zážitky a zkušenosti, pro Českou republiku a RS Asociaci velmi podařená reprezentace co se do organizace závodu týče, a podrobný záznam z pera Buchťáka a následně i závěrečné hodnocení od mistra světa z roku 2019 si lze ostatně přečíst na Facebooku.
Kiss My RS
Přichází září, burčák a 9.-10.9. Kiss My RS, – závod roku. Po MČR nejobsazenější závod RS500 v tomto roce, 16 lodí, z toho 7 brněnských + zástupci LS na dalších dvou. Celkem se závodu účastnilo 82 lodí (24 Feva, 13 Tera, 22 Vareo a 16 RS500 a 7 RS400). Když se tohle sjede v bráně cestou do cíle a vítr u toho lehne na chvíli na nulu, tak to stojí zato. Pokus střídal pokus, zrušená rozjížďka zrušenou, ale nakonec se za pomoci zkrácení té poslední tři povedlo odjet. Nervy ve slabém větru neuklidňoval ani policejní vrtulník, asistující v pátrací akci několika hasičským autům při hledání pohřešované seniorky. Podezření na utopení se tak úplně neprokázalo, poté, co seniorka dopila u kiosku kafe a přišla se zeptat, co se děje, byla pátrací akce odvolána. Ale že jí to trvalo. Ve slabých větrech pod vrtulníkem nám málem jeblo. Ale kdyby to nastalo, tak nás mohli zrovna odvézt. Vydařený sobotní večírek s vyhlášením nejlepších závodníků z LSB následovaný diskotékou, kde známky panku střídaly stonající lásky a jiné perly, pivo teklo proudem. Pořadatel byl asi dobrej oddíl a skvělá ředitelka Bára Krejčiříková.
Výsledky. 2. místo Patrik Škvařil, který se nalodil k Radku Nalevajkovi, 4. Nela Viščorová, kterou si vypůjčila Magda Najvárková, 6. byla z Kanady se navrátivší Áďa s Anetou Lickovou, na 8. místě Martin Janáček vystřídal Alberta t.č. studujícího ve Švýcarsku, se svým synovcem Vojtou. Na 9. místě Saša s Domčou, 10. Krejča s Kajkou, 11. Sarah s Eliškou, 13. Buchta s Mišákem a 15. Julča s Agnes.
Fair Play
O další dva týdny později, 23.-24.9. obnovený tradiční závod Fair Play na Rozkoši. Páteční příjezd za vytrvalého deště vystřídalo chladné, ale jinak celkem ucházející počasí. Ráno proběhlo slíbené hlášení „Dobré ráno na Rozkoši“, bohužel to bylo to jediné, k čemu byl místní rozhlas využitý.
Předpověď říkala, že to s větrem nebude nic moc, takže bylo jasné, že můžeme být pouze příjemně překvapeni. Rozhodčí zpoza rohu vyjel na start včas, přesně tak jak řekl, ale protože skoro nikdo nevěřil, že by se v tom téměř ničem, co tam proudilo (foukalo se tomu fakt nedalo říct) dalo jít na vodu. A protože tam rozhodčí vyjel zpoza rohu, takže ho nikdo neviděl a na vodu se tedy skoro nikdo nehrnul. Což se ukázalo jako chyba. S mírným zpožděním, pozorujíc lodě kontinuálně pomalu přijíždějící směrem ke startu, pustili start. Ono z jednoho sjížďáku dostat na vodu 72 lodí prostě moc rychle nejde a za slabého větru na start rychle nedojedete.
První rozjížďka byla ve znamení větru slabého, zato druhá ještě slabšího a ještě postupně slábnoucího. A na jednu stranu sympatická snaha pořadatelů oddělit návětrné bójky pro jednotlivé třídy vyústila v problém ve chvíli, kdy bylo potřeba na téže značce dráhu zkrátit. Zkrácení proběhlo pouze ústně, což některým pozorným neuniklo, trať dokončili až do řádného cíle a podaná žádost o nápravu docela zamotala JURY hlavu a vyústila ve zpětném zrušení rozjížďky. Což vyústilo v další žádost o nápravu. A ta nebýt v zájmu dobrých vztahů stažena, asi by JURY měla co řešit dodnes. Budeme věřit, že příště budou mít kromě tří návětrných také tři vlajky „S“ a že půjdou-li rozhodčí na vodu, že pořadatel použije rozhlas, aby o tom řekl závodníkům.
Poté, co si dal vítr pár desítek minut pauzu, tak se nás Krakonošovi nejspíš zželelo a nějaký vítr nám poslal. Dokonce vítr někde mezi 4 a 6m/s, takže v podstatě příjemné překvapení. A v tom větru jsme odkroužili ještě tři rozjížďky, což s ohledem na to, že předpověď na neděli byla nedobrá, bylo více než prozíravé.
V neděli přišel vítr podle předpovědi. Přesně ve chvíli, kdy uplynul limit pro odchod na vodu. A při vyhlášení foukalo jak o život.
Fair play jelo 15 pětistovek, z toho 4 od nás z klubu a k tomu Áďa s Radkem Nalevajkem. Pátí skončili Krejča s Kajkou, šestí Buchta s Michalem, devátá Áďa, jedenáctá Sarah s Eliškou a čtrnácté byly Julča s Agnes.
A protože Fair play byl poslední pohár, tak došlo i na vyhlášení celkových výsledků poháru. Na 2. místě skončili Honza Buchta s Michalem Žákem. 1. v juniorské kategorii U21 a zároveň v kategorii ženy byly Sarah Buchtová a Eliška Kuthanová. 3. junioři U21 byli Vojta Janáček s Albertem Schwanzrem.
Další aktivity
Kromě výše uvedených higlightů sezóny se odehrály další drobné události.
Nedělní rejsy za nízké účasti (13.8. tři lodě Buchtova rejdařství, 27.8. tři přihlášení, ale pro bezvětří neujeto, 17.9. čtyři lodě).
Sporadická účast byla také na Prigl rejsech, z nichž za zmínku stojí match race 28.6., ve kterém Trpec s Krejčou porazili Buchtu s Mišákem a Trpec následně skončil ve špitále.
Handicap – hendikepový závod všech RS. Jelo se za účasti jediné RS500. Výsledek nic moc (11 z 15), ale těžko soudit, zda proto, že to posádce zrovna dvakrát nešlo, nebo proto, že za extra slabého větru prostě hendikep nefunguje.
Zaznamenáníhodné pak byly také aktivity některých členů RS500 týmu mimo tuto lodní třídu. Nejdřív se odvážně vydal Buchta s Eliškou na MS RS 800do Torboly na Gardě (28.5.-1.6.). Následně Krejča s Vojtou za podpory otce Petra a strejdy Martina dali v červnu Irish International Yacht Club Challenge na J80. Obojí dvojí vydalo na samostatný článek.
YC LSB RS500 tým 2023
Buchta – Honza Buchta
Krejča – Honza Krejčiřík
narozdíl od ostatních nejsou tihle dva označeni křestním bo by se to pletlo
Mišák – Michal Žák
Sarah – Sára Buchtová
Agnes, Anežka – Agnes Buchtová
Elis, Eliška – Eliška Kuthanová
Karolína, Kajka – Karolína Krejčiříková
Hanka – Hana Trubačíková – se do akce letos díky Ádině angažmá v Kanadě nedostala
Áďa – Adéla Pešková – v akci hodně omezeně, protože velkou část sezóny strávila na dětském táboře v kraji komárů v Kanadě
Bert – Albert Schwanzer
Vojta – Vojta Janáček
Saša – Alexandra Pavlovská
Domča – Dominika Pavlovská
Julča – Julie Bónová
Kuba – Jakub Nejezchleba
Patrik – Patrik Škvařil
Nikola a Aneta Licková – v průběhu roku překotvily z Poděbrad
A hosté: Anna Justová, Petr Tupý, Honza Daněk, Jitka Blahoňovská, Vanda Navrátilová, Lukáš Dadák, Pavel Schwanzer, Martin Janáček, Nela Viščorová, Trpec Marek Pavlovský a nakonec i Mapos – Martin Pospíšil. Ten je sice odnaproti, ale od té doby, co osedlal Vareo, je u nás pečenej vařenej, takže ho nemůžu nejmenovat.
