Autor: Ondřej Labuda
Ve dnech 26. – 28. 10. 2013 se konal již 10. ročník MČR Teamrace v Praze na CERE. LS Brno vyslalo hned dva týmy a to LS Brno CubaLibre!, kapitána Marka Pavlovského a LS Brno Fruko pod mým vedením.
Byla pro mne čest, když jsem dostal od Marka pověření kapitánovat druhý tým a doufal jsem, že si závod užijeme. Naše týmy se dosti lišili, tým LS Brno CubaLibre (jak již název napovídá) byl složený převážně s dospělých, zkušených jachtařů, jmenovitě Marek a Saša Pavlovští, Honza Kíťa s Ilčou, a Blahoňák s Míšou Žákem. Druhý tým pod názvem LS Brno Fruko byl složený s mladších, nemohu však napsat nezkušených jachtařů. Ondřej Labuda a Martin Vácha, Blanka Maršálková a Kuba Košvica a Vašek Huk s Ráďou Klusáčkovou.
V sobotu ráno nás čekal krásný slunný den a i větrná předpověď na všechny tři dny byla velmi příjemná a optimistická. Dalo se tušit, že nás budou čekat krásné, ale náročné závody a boj s dalšími 11 posádkami. Musím přiznat, že moje optimistická povaha a ani nikdo z přítomných nás neřadilo mezi favority a naše střízlivé odhady a očekávání byly okolo 8. nebo nejlépe 6. místa. Závod jsme především pojali jako zábavu, příjemné uzavření sezóny a ojedinělou příležitost, kdy se v jednom týmu a na jedné lodi sejdou zástupci našich nadějných a šikovných FEVAků – Blanka s Martinem se závodníky na skifu RS700 – Vaškem a Kubou, dvackařkou Ráďou a fireballisty Ondrou a Kubou.
Pravděpodobně složení posádek a zapojení našich nejmladších závodníků do formátu závodu Teamrace způsobilo nečekané překvapení pro všechny zúčastněné i pro nás samotné. První dva sobotní souboje jsme poměrně snadno vyhráli, třetí souboj prohráli (bohužel po mé dosti hrubé chybě hned při startu) s dalším členem LS Brno Šimonem Seidlem a jeho mezinárodním družstvem a čtvrtý souboj proti Danovi Audymu, Ondrovi Bobkovi a jejich týmu překvapivě vyhráli. Sobotní den jsme končili v poměru 3 vítězství a 1 prohra, což nás těšilo, avšak jsme se obávali dne následujícího, kdy na nás čekali favorizované a velmi zkušené týmy. 
V neděli ráno jsme nastoupili proti týmu Králova družina I i II, které jsme úspěšně zdolali a jednou kontumačně vyhráli nad týmem Brasil, který nestihnul předávku lodí a použití plovacích vest. Dále na nás čekal favorit Yachting Holidays pod vedením Tomáše Musila s takovými jachtaři jako je Petr Fiala, Pavel Bobek, Lenka Mrzílková, Markéta Audyová a Tereza Jaroměřská. Zde se začalo dít něco, na co budu dlouho vzpomínat a něco, čím se pro mě letošní Teamrace stal nezapomenutelným. Řeknu dopředu, že jsme souboj prohráli, nicméně si myslím, že jsme soupeře poměrně potrápili. Už si přesně nepamatuju, co vše se dělo za mnou, nicméně již na startu se na mě nalepil Muf a jal se nás hlídat. Pochopitelně nás zakryl a odstartoval před námi, ale na první bójce jsem to byl já s Martinem komu musel Muf vyhýbat. Až na čtvrtou bójku jsme drželi jedničku a odolávali zkušeným atakům. Bohužel můj šikovný kosatník Marťas, který stále bravůrně sledoval a komentoval vývoj situace mě upozornil, že vezeme kombinaci 1,5,6 a musíme Mufa a jeho posádky zastavit. To se nám bohužel nepovedlo.
Další souboj byl proti našemu druhému týmu LS Brno CubaLibre, vedeným našim trenérem Markem. Rozkaz z mých úst zněl jasně: „pravděpodobně prohrajeme, ale pojďme si příjemně brněnsky zazávodit a trochu Marka potrápit. Může to dopadnout jen dobře nebo ještě líp“. Na startu jsme byli poměrně uvolnění a klidní, ovšem na první bójce se situace dosti zdramatizovala. Podařilo se mi donutit otočit jak Marka, tak i Blahoňáka a Vašek s Blankou pokračovali dopředu proti Kíťovi. Nevím, co se vepředu dělo, nicméně ani Kiťa nezvládl uhlídat naše dravé mládežníky a do cíle jsme si dovezli 1,3,5 a výhru nad našimi teamracovými učiteli, čímž jsme překvapili všechny přítomné.
Euforii a jachtařský rauš jsem se snažil krotit a připravit náš tým Fruko na další souboje, nicméně další souboj a porážka týmu 1 ( Tomáš Vika, Nikola Guryča) a především naprosto neočekávaná výhra nad dalším favoritem závodu, týmem Jalovej výkon, který po první bójce vezl vítěznou kombinace 1,2, (což však nezvládnul po našem náporu dovézt do cíle) znamenala naprostý a nepopsatelný stav radosti a pocit uspokojení. Možná i proto se nám poslední rozjížďka dne s týmem Kačigumi (kteří snad již byli „papírově slabší“) nevydařila a končili jsme s počtem 8 výher a 3 prohry a obsadili 3. místo.
Pondělní státní svátek se jely stupně ke zlatu. My jsme nastoupili až na semifinále a potvrdili, že nový nezkušený tým Lodní sporty Fruko s věkovým průměrem necelých 20 let se opravdu zařadil před takové zkušené teamraceové týmy jako Lodní sporty CubaLibre, Jalovej Výkon, Fusó a další.
Proti nám ve formátu soubojů na 3 vítězství nastoupil tým Jalovej výkon, který se již nenechal zaskočit a po řadě trestných otáček a nepodařených útoků nás porazil 0:3 a sesunul na bramborovou pozici.
Každopádně 4. místo pro nás bylo naprostým překvapením, radostí a nepředstavitelným úspěchem a já ještě jednou musím poděkovat báječnému týmu Fruko a druhému týmu CubaLibre za parádní teamrace!!
Chtěl jsem tento článek pojmout spíše formou reportu, nicméně jakákoliv vzpomínka a vybavení si teamraceových chvil ve mně vyvolává nadšení a dosti individuální shrnutí závodu, za což se čtenářům omlouvám a dodávám fakta:
1. místo – neporažení Yachting Holiday, Tomáš Musil
2. místo – Jalovej výkon, Radek Smetana
3. místo – EBM, Šimon Seidl
4. místo LS BRNO FRUKO, Ondřej Labuda
5. místo LS BRNO CUBALIBRE, Marek Pavlovský
