28. – 30. 10. 2011, Praha – Vltava
… a je to tu, LODNÍ SPORTY BRNO si odvezly z prestižního závodu, ve kterém se kloubí týmová spolupáce s jachtařským umem, trofej nejcennější a to první místo v absolutním i českém pořadí a staly se tak MISTRY ČESKÉ REPUBLIKY v team racingu. A když už jsem vybalil ze startu to nejlepší, měl bych se nejprve vrátit malý kousek do historie …
… rok 2001. Lodní sporty Brno zažívají svou chvilku slávy a hostí MISTROVSTVÍ SVĚTA V TEAM RACINGU, Česká Republika získává flotilu dvouposádkových plachetnic 420 pro fleet i team racing, lodní třída zažívá po dlouhém úpadku oživení a vrací se na české vody.
Třída se však neujala zcela podle očekávání a stabilní závody se ujímají pouze u fleet-racingu, z team-racingových akcí zůstává pouze mistrovství republiky. To se však těší značné popularitě a účastní se jej na 10 týmů z celé České Republiky, bez ohledu na věk, zkušenosti či lodní třídu. Závod je společenskou akcí roku a možností předvést se před ostatními jachtařskými kluby. Lodní Sporty Brno jsou jeho neodmyslitelnými účastníky a mají také nemalý podíl na organizaci závodu. V posledních letech se na závod vydávají náš klub reprezentovat mladí závodníci z tříd Cadet a 420 a kromě reprezentace klubu mají možnost získat cenné zkušenosti v souboji lod proti lodi i mnoha dalších ohledech.
..rok 2011. 10 let po jmenovaném mistrovství světa se odehrává mistrovství republiky v Praze. Podmínky jsou náročné, jachtaři bojují s říčním proudem a proměnlivým slabým větrem. Lodní sporty Brno tentokrát reprezentují 2 teamy: vítězný ve složení Šimon Seidl – Jakub Košvica; Vašek Huk – Tereza Huková a nově teamracigový mág Marek Pavlovský s Klárou Janderovou. První rozjížďka přinesla mírnou nejistotu, kdy po pokaženém startu a zaváhání při dojezdu do cíle skončili prohrou proti dívčímu teamu. Byla to první, ale naštěstí i jediná prohra, a tak na konci závodu výsledky nenechaly na pochybách, že vítězství bylo zasloužené. I tak však nebyla nouze o napínavé chvilky plné zvratů a mnohdy nechybělo málo abychom rozjíždku prohráli. Tady se však zpravidla ukázaly Markovi zkušenosti, a tak jsme se dostali i z velice prekérních situací. Nutno však uznat, že ani štěstíčko nám nechybělo, a vítr nám skutečně přál. Druhý team lodních spotů ve složení Martin Vašík – Tereza Žilková; sestry Žákovy a Blanka Maršálková – Anička Synková se staly jednoznačně černým koněm závodu. Ač v ně nikdo nevkládal velké naděje, podařilo se jim porazit většinu nejsilnějších teamů a na konečné 6. místo je odsoudil jen slábnoucí vítr, který nedovolil ujet potřebný počet rozjížděk. Nutno dodat, že první 2 jmenované posádky – ač ne ryze „brněnské“ – byly nepochybně tahouny teamu za což jim patří veliký dík.
Jak už z textu vyplývá závod nebyl bez chyby a skomírající vítr neumožnil dojet několik posledních rozjížděk a na „stupně ke zlaté“ tak nebylo ani pomyšlení. I tak však byl ujet dostatek, aby bylo možné vyvodit patřičné a objektivní výsledky (náš tým měl to štěstí že ujel všech 11 rozjížděk z čehož zaznamenal 10 výher). Průběh závodu byl doprovázen neodmyslitelnou hudbou a živým komentováním průběhu dění na vodě, večírkem pro závodníky a nechyběla ani televize. Účastnilo se celkem 12 teamů (to je 72 závodníků), a tak jej lze pokládat za velice vydařený. Pro nás se navíc stal motivací pro nastávající leta a potvrzením solidní úrovně jachtingu v klubu Lodních sportů Brno.
